O Japonském topolu a rychle rostoucích dřevinách

Japonský topol je kříženec topolu černého a topolu Maximowiczova. V Čechách je nejpoužívanější odrůdou klon J-104 a J-105, ale v současné době se u nás začínají testovat nové odrůdy z Itálie a Polska, Rakouska a Španělska. Vzhledem k tomu, že dnes kříženci rychle rostoucích topolů pochází prakticky z celého světa a v Čechách se mezi prvními objevili Japany, tak se dá říci, že u nás pojmenování Japonské topoly již prakticky zlidovělo a dnes se mezi laiky používá pro všechny křížence rychle rostoucích topolů. Naše farma patří k prvním průkopníkům, kteří testují v našich klimatických podmínkách nové odrůdy klonů z celého světa. Spolupracujeme při tom spolu s významnou italskou šlechtitelskou farmou. V současné době testujeme na našem experimentálním poli 12 nových odrůd.

U nás pěstovaný Japonský topol je dvoudommá rostlina samičího pohlaví. Rozmnožování se provádí řízkováním z matečnic. Japonský topol se u nás pěstuje nejčastěji na výrobu vlastního levného palivového dříví a v posledních letech i na výrobu dřevní štěpky (biomasy). Topol dospívá mezi 8 až 10 rokem svého růstu. Při obmýtí každých 2-6 let není možné, aby dřevina vykvetla a množila se semeny. Velkou výhodou Japonského topolu je, že po uříznutí pařez znovu obrůstá a proto se v případě pěstování na štěpku sází na 12-15 let a při pěstování na dřevo vydrží jeden pařez až 25 let. Po této době se již zhoršuje ekonomika výtěžnosti. Optimální přírůstky jsou zaznamenány při průměrné kvalitě půdy, v nadmořské výšce 250 - 650 metrů a srážkovém úhrnu okolo 500 mm za rok, což je prakticky většina plochy České republiky.

Roční přírůstek délky je 2,5 – 4 metry dle klimatických (voda, slunce) a půdních podmínek. Japonský topol snese zaplavení po dobu 50–60 dnů, proto je tedy vhodný i do záplavových oblastí, nebo podmáčených luk (sklizeň se provádí v zimě, kdy je půda zamrzlá). Japonský topol se nesmí vysazovat pouze v ekokoridorech, kde je sázení cizorodých dřevin a rostlin zakázáno. Japonské topoly je možné využít pro výsadby větrolamů nebo jako zvukolam mezi rušnými komunikacemi a obytnými zónami.